Jeho rodiče byli Španělé, otec byl známý advokát. Než se stal hercem, Louis vystřídal řadu zaměstnání: byl kožešník, dekoratér, aranžér, účetní, prodavač. Do šoubyznysu vstoupil koncem třicátých let jako pianista. Přitom absolvoval herecké kurzy. Louis de Funès se poprvé objevil před kamerou v roce 1946 ve filmu Pokušení z Barbizonu. V divadle, které ho vyneslo na výsluní, hrál řadu epizodních rolí, než získal první hlavní ve filmové komedii Smolař; to se psal rok 1957. Skutečně slavným se stal ale až mnohem později, ve zralém věku. Celou Evropu si získal rolí nervního strážce Cruchota v sérii komedií o četníkovi ze Saint-Tropez a jako komisař Juve, pronásledující záhadného Fantomase.

Zatímco ve Francii byl řadu let enormě úspěšný, v USA byl téměř neznámý s výjimkou komedie Dobrodružství rabína Jákoba z roku 1973. V Česku jeho popularitě napomohl vynikající dabing Františka Filipovského, který je dle některých fanoušků lepší než originál.

Jeho herecký styl se opíral o živelnou komiku a neuvěřitelné mimické schopnosti, které mu vynesly přezdívku Muž tisíce tváří. Své typické grimasy okoukal z grotesek s kačerem Donaldem.

Louis de Funès miloval svoji rodinu, zahradu a film. Žil na zámku Clermont na Loiře u Nantes, rád trávil čas ve skleníku, kde se věnoval růžím. Podařilo se mu vyšlechtit oranžovou La rose de Louis de Funès, která je oficiálně uznaným druhem.

De Funès měl problémy se srdcem a s každou svojí rolí, ve kterých představoval různé cholerické postavy, riskoval srdeční infarkt,  jež prodělal po skončení natáčení filmu Dobrodružství rabína Jákoba a na který nakonec 27. ledna 1983 také zemřel.

Galerka:

............................................

(nalevo)

...................................................