LEONARDO DA VINCI
Sochař
Z Leonardovy sochařské tvorby se bohužel do dnešní doby nedochovalo žádné dílo. Máme pouze skici k jezdecké soše Franceska Sforzy (pomník zakladatele sforzovské dynastie a zároveň památník nového milánského období). Ty jsou dvojího druhu - rané zobrazují jezdce na vzpínajícím se koni a na pozdějších je jezdec na kráčejícím koni. Projekt byl takto změněn kvůli požadavkům zadavatele (Lodovica Mora). Pomník měl mít totiž na výšku přes sedm metrů a jeho čistá váha měla být 200000 liber (asi 68 t ). Leonardo vytvořil model z pálené hlíny, který měl být odlit do bronzu. K odlití ovšem nikdy nedošlo, a to buď proto, že to bylo v tehdejší době technicky neproveditelné (podle Vasariho), nebo bylo nutné použít bronz na válečné účely (ostatní prameny). Hliněný model byl ještě za Leonardova života zničen Francouzy, kteří tehdy Milán obsadili.
Druhou Leonardovou jezdeckou sochou, o které se nám dochovaly zprávy, je pomník maršála Gian Giacoma Trivulzi, na němž pracoval v letech 1511-13. Jeho osud však není znám.
Kvůli jezdeckým sochám se Leonardo velmi zajímal o anatomii koní. Napsal o ní dokonce samostatný spis, jenž se bohužel nedochoval.
Stavitel
1487 - zúčastnil se soutěže na model kupole nad křížením milánského dómu. Všechny návrhy byly ale příliš nové a smělé, takže byl dóm dokončen podle plánů, které byly více v duchu gotiky.
Plán ideálního města
Morová nákaza, která postihla v letech 1484-86 Milán, podnítila Leonarda k vytvoření plánu ideálního města, kde by se žilo lépe a především zdravěji než v dosavadních lombardských městech. Klíčovou úlohu v jeho návrhu měla především síť plavebních kanálů spojených s řekou. To představovalo nejen nejčistší dopravu v rámci města, ale byl tak umožněn i obchod se vzdálenými oblastmi.
Cílem Leonardova urbanistického řešení bylo také omezení nebo, ještě lépe, zrušení úzkých špinavých uliček města. To se pokoušel řešit víceúrovňovými komunikacemi. Spodní byly určeny hlavně pro obchod, jenž musel počítat také s koňskou dopravou, a horní pro běžný pěší provoz. Pamatoval i na podzemní kanalizaci pro odvoz odpadků, na vodovody, na vhodné způsoby topení a dokonce na štoly pro dopravu zásob přímo do sklepů.
Plán ideálního města zahrnuje ještě několik nových řešení budov, jako jsou stáje (odvětrávané pomocí vysoké klenby) a centrální stavby - převážně kostely, jejichž základem byl většinou osmiúhelník a k němu úzkými průchody připojené apsidy.
Zajímavý je také systém schodišť tvořený čtyřmi na sobě nezávislými rampami, který umožňuje oddělení sestupujícího proudu lidí od stoupajícího. Tento objekt má mít ovšem spíše vojenské použití.
Vojenská architektura
Za svého pobytu v Římě navrhl Leonardo také mnoho obranných prvků pro hrady a pevnosti papežské armády. Cílem jeho úprav bylo zlepšení obranyschopnosti objektů vůči novým střelným zbraním, které se začaly používat asi v polovině 15. století. Leonrdo už nepoužívá cimbuří a dává větší důraz na sklon obranných valů, aby byly schopny odrážet dělové koule. Přehodnocuje také účel vodních příkopů ve vztahu k parametrům nových zbraní.
Vymýšlí dokonce nový typ valu s půlkruhovými výběžky, který lépe chrání obránce se střelnou zbraní a umožňuje lepší odvádění hluku a kouře ze střelného prachu.
"Nemůžeme mít větší ani menší vládu nežli tu nad sebou samými."
Vědec
Anatomie člověka
Značnou část svého života věnoval Leonardo studiu anatomie člověka. Plánoval dokonce vydání souborného anatomického spisu, jenž se měl skládat z více než sto dvaceti knih a tisíce názorných kreseb. K jeho vydání bohužel nikdy nedošlo.
Leonardo získával vědomosti o stavbě lidského těla z četných pitev, které prováděl (prý jich bylo přes 30). Potom detailně a přesně zakreslil a popsal všechny svaly, cévy, klouby a vnitřnosti. Byl ovšem udán svými odpůrci, a tak byl jeho výzkum zakázán papežem Lvem X. Přesto svým studiem výrazně ovlivnil tehdejší anatomické a fyziologické názory založené na arabské tradici. (kresba 27) (kresba 12 - postava muže v kruhu, podle Vitruvia)
"Malíř má znát vnitřní ustrojení člověka, aby věděl, jak ho dobře zobrazit při pohybu."
Mravní důsledky, jež vyplývají z anatomických studií:
"A Ty, člověče který v tomto mém úsilí odhaluješ obdivuhodná díla přírody, usoudíš-li, že je ničemností ničit ji, pomysli, že je věcí nad jiné ničemnou vzít život člověku, pomysli, jestliže toto jeho složení se Ti zdá podivuhodně dovedné, že to je ničím vzhledem k duši, jež přebývá v takové architektuře; a skutečně, ať je jakákoli, je věcí božskou; nech ji tedy bydlet v jejím sídle podle libosti a nedopusť, aby Tvůj hněv nebo zlomyslnost zničily takový život, kterého si tem, kdo jej nectí, opravdu nezasluhuje."
Leonardo se ale nezabýval jen studiem člověka, ale i zvířaty a rostlinami. Dospěl tak k některým zákonům růstu stromů, orientace rostlin, geotropismu a dalším podobným jevům.
Vynálezce
Leonardovy vynálezy můžeme rozdělit do čtyř skupin:
1. Pracovní nástroje
2. Létací stroje
3. Vodní a podvodní vybavení
4. Válečné stroje
1. Pracovní nástroje
Leonardo navrhnul množství bagrů, fréz, strojů na řezání závitů, broušení šicích jehel, tažení drátů, navíjení nití, česání či stříhání sukna… Do této kategorie bych ještě zařadil Leonardovy přístroje, na nichž dokazoval, že nelze sestrojit perpetum mobile, jímž se zabývali někteří tehdejší vědci a učňové.
2. Létací stroje
Konstrukce Leonardových létacích strojů se zakládá na soustavném studiu letu ptáků, netopýrů a motýlů. Zabýval se nejen letem za pomoci mávání křídel, ale i plachtěním nebo letem za pomoci vrtule. Leonardo navrhl také jednoduchý padák ve tvaru pravidelného čtyřbokého jehlanu. Délka jeho stran byla 12 loktů, tj. 7 metrů. Takto zkonstruovaný měl údajně "člověka snést z jakékoli výšky".
3. Vodní a podvodní vybavení
Z této oblasti se nám dochovaly studie kolesových lodí, návrh koženého potápěčského obleku a několik studií, zabývajících se dýcháním pod vodou pomocí šnorchlu.
4. Válečné stroje
Patrně nejznámějším Leonardovým bojovým strojem je vozidlo ve tvaru želvy poháněné osmi muži. Dále se zabýval návrhy obléhacích strojů (obrovské kuše, balisty, katapulty, obléhací věže), vylepšoval konstrukci děl, a dokonce pro ně navrhl několik tvarů projektilů. Z nich je poznat, že měl také znalosti o odporu a tření vzduchu. Věděl, patrně hlavně díky své intuici, jaký tvar zvolit, aby zajistil stabilitu trajektorie a efektivitu střelby.
Spisy
Leonardo psal veškeré své zápisky velmi zvláštním způsobem, tj. zrcadlově, levou rukou a směrem zprava doleva.
Většinu Leonardových rukopisů zdědil jeho žák Francesco Melzi. Ani on je nedokázal vydat a po jeho smrti byly jejich části prodány či darovány přátelům a sběratelům. Dnešní podoba spisů je proto hodně odlišná od té, jakou měly za Leonardova života. Asi největší škody na nich napáchal Pompeo Leoni (dvorní sochař španělského krále), jenž mnohé rozstříhal, přeorganizoval a opět slepil. Tak vzniklo několik samostatných svazků.
Kodex Arundel, Kodex Atlanticus, Kodex Trivulzianus, Kodex O letu ptáků, Kodex Ashburnam, Kodexy z Francouzského institutu v Paříži, Kodex Forster (dříve Hammer), Kodex Leicaster, Windsorská sbírka, Madridský kodex
Kodex Leicaster
Kodex Leicaster se skládá z 64 archů o rozměrech 30 x 22 cm a za dobu jeho vzniku můžeme považovat období mezi léty 1504 - 1506.
Jeho hlavním tématem je voda, vedlejším pak světlo, které je s ní, dle Leonarda, úzce spjato.
V tomto spise porovnává Leonardo proudění vzduchu a vody, analyzuje tvar padajících vodních kapek a dospívá až k správnému přirovnání vlny na vodní hladině ke zvuku a světlu.
Leonardo zapsal základní vlastnosti kapalin ( hustotu, stlačitelnost, soudržnost…) a demonstroval, jak vzrůstá tlak vody v závislosti na hloubce.
Zabýval se také vlastnostmi řeky - jejím spádem, meandry a usazeninami, což mu umožnilo vypracovat zasvěcené studie o stavbě přehrad, jezů, kanálů a mostů.
Kodex Leicaster obsahuje také poznámku o nebezpečí podmořské války, které se Leonardo zalekl při svých výzkumech:
"…Proč nevypisuji svůj způsob, jak je možno setrvat pod vodou tak dlouho, dokud se obejdou bez potravy; nevypisuji a nerozšiřuji ho totiž vzhledem k špatnosti lidí, kteří by vraždili v hloubi moří a potápěli lodi i s jejich posádkami…".
Nejpozoruhodnějším objevem popsaným v kodexu Leicaster je vysvětlení přítomnosti slabého světla na povrchu temné části couvajícího měsíce. Leonardo ji pravdivě zdůvodnil odrazem slunečních paprsků od oceánů na Zemi. Tento jev znovuobjevil téměř o sto let později Jan Kepler.
("Měsíc je neprůhledné a pevné těleso, a kdyby byl naopak průhledný, nepřijímal by světlo slunce. Měsíc nemá světlo sám od sebe, ale slunce osvětluje takovou jeho část, jakou vidí. Z této zářící části vidíme tolik, kolik ona vidí z nás. A jeho noc přijímá tolik záře, kolik mu propůjčují naše vodstva tím, že mu odrážejí obraz slunce, který se zrcadlí ve všech (vodách), jež vidí slunce a lunu. Měsíc je studený a vlhký.")
Leonardo byl tedy pravděpodobně také mezi prvními, kdo nesouhlasil s tím, že je Země středem vesmíru.
"Pravda byla vždy jen dcerou času."
Citace
"Kdo netrestá zlo, přikazuje, aby se dálo."
"Mravenec a zrno: Když mravenec našel prosné zrno a to ucítilo, že je uchopil, zvolalo: "Necháš-li mě laskavě těšit se z mé touhy po klíčení, vrátím ti sto takových, jako jsem já." A to se stalo."
Život (stručně)
- 1452 - Leonardo da Vinci se narodil 15. dubna 1452 v Toskánsku, ve vesnici Anchiani nedaleko města Vinci v blízkosti Florencie.
- 1460 - s otcem se přestěhoval do Florencie
- 1469 - začal se učit v dílně malíře a sochaře Andrea Verrocchia
- 1482 - odešel do Milána a vstoupil do služeb vévody Lodovica Mora z rodu Sforzů (dopis); namaloval portrét Cecilie Gallerani (Portrét dámy s hranostajem), věnoval se jezdecké soše Francesca Sforzy
- 1495 - započetí díla Poslední večeře Páně (klášter Santa Maria della Grazie); freska dokončena 1498
- 1499 - Lodovico Moro uprchl na sever a milánským vévodou se stal francouzský král Ludvík XII. S krátkým zastavením v Mantově zamířil Leonardo do Benátek.
- 1500 - návrat do Florencie
- 1502 - Řím - Vstoupil do služeb Caesara Borgii (vojevůdce papežské armády)
- 1504 - Návrat do Florencie, poznal Monu Lisu, 4 roky ji portrétoval
- 1508 - Návrat do Milána - studium anatomie, optiky, hydrauliky; ideální město
- 1513 - Vlády v Miláně se ujal Massimiliano Sforza, Leonardo musel opustit Milán. Na pozvání papežova bratra Giuliana Medici se vydal do Říma
- 1516 - pozván do Francie - František I., francouzský král, jej ubytoval na zámečku v Cloux nedaleko královského zámku Amboise
- 1519 - Zemřel 2. května 1519 a byl pochován na zámku Cloux u Amboise.
V závěti datované 23. dubna téhož roku odkázal všechny své rukopisy, kresby, nástroje a nářadí svému nejoblíbenějšímu žáku Francescu Melzi. Jeho druhý žák Salai zdědil všechny Leonardovy malby zbylé v dílně (včetně Mony Lisy).
Anketa
Znáte Davinciho?
Ano | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
---|---|---|---|
Ne | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Kdo by ho neznal? | ![]() | 100 % | 2 hlasy |
Kdo to je? | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Miluji ho | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Skvěle maloval | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Jeden z jeho prvních obrazů dělaných v Florencee, Benois Madonna (1478)
Vitruvian muž
Studia embry Leonardo da Vinci (circa 1510)
St. John novokřtěnec
Leonardo je sluha a pomocník, Caprotti il Salaino anomymním umělcem (1495)
(1503 - 1507)
Leonardo da Vinci,Dáma s hranostajem
Anketa
Jaký obraz od Davinciho znáte?
Mona Lisa | ![]() | 67 % | 2 hlasy |
---|---|---|---|
La Madono de Benois | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Poslední večeře páně | ![]() | 33 % | 1 hlas |
Vitruvian | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Madonna ve skalách | ![]() | 0 % | 0 hlasů |
Portreto de Muzikisto | ![]() | 0 % | 0 hlasů |